Tímto pojmem se označuje světově nejrozšířenější náboj s okrajovým zápalem (méně často
používané metrické označení je 5,6×15 mmR) používaný v mnoha druzích krátkých i dlouhých
zbraních, jenž současně i nejprodávanějším nábojem vůbec.
Náboj vznikl roku 1887 v americké muničce Union Metallic Cartridge Company kombinací nábojnice a
střely ze dvou starších typů. Díky svým dobrým vlastnostem, zejména přesnosti a malému zpětnému
rázu, se rychle se rozšířil, takže ho dnes má ve výrobním programu každý jen trochu významnější
výrobce střeliva; rovněž každý významný výrobce zbraní má ve svém výrobním programu nějakou
zbraň komorovanou na tento náboj. Používá se v pistolích, revolverech, puškách a
dokonce i samopalech.
Náboj je neustále zdokonalován a vyvíjen, takže existuje mnoho variant - podzvukové (subsonic),
standardní, vysokorychlostní (high velocity a hyper velocity), brokové a tracery, z hlediska střely pak
olověné a celoplášťové, oboje s různě těžkými střelami, frangible, bezolovnaté ... Jejich kombinací
vzniká nespočet typů pro různá použití.
Počáteční rychlost standardního náboje 22 LR bývá obvykle v rozmezí 280-330 m/s 2 a energie 130-
170 J. Pro obranné účely je proto považován za nedostatečně výkonný, běžně se zato používá pro
odstřel drobných škůdců, pro sportovní účely (např. v biatlonu), zábavnou střelbu (plinking) a pro
levný trénink.