Náboj ráže 8x57 IS byl zkonstruován roku 1905 pro německou armádu. Šlo o modernizaci předchozího náboje M88 (8x57 I). Modernizovaná verze se od svého předchůdce odlišovala především špičatou střelou, která disponovala lepšími balistickými vlastnostmi a taktéž došlo ke zvětšení jejího průměru. Zároveň v něm byl nově použit silnější bezdýmný prach, který zvýšil energii náboje až o 27%.
Mnohé prvky tohoto náboje, jako třeba špičatá střela, byly svého času přelomové a jeho výkon byl tím pádem ve srovnání s náboji z jiných zemí nadprůměrný. K jeho největšímu nasazení došlo v průběhu 1. i 2. světové války a byl standardním německým nábojem až do konce 2. světové války. Používal se zejména v německých puškách Mauser M98. Stal se jedním z nejrozšířenějších nábojů světa a ačkoliv jej dnes armády nevyužívají, je stále mimořádně populární pro lovecké či sportovní účely.
Často je tato ráže označována také jako 8x57 JS. Písmeno I v původním názvu je zkratka pro slovo "infanterie", tedy pěchota. S je pak zkratkou pro "spitz", což znamená špičatý. K úpravám zkratky na JS došlo z důvodu, že písmeno I bylo mnohdy zaměňováno s římskou jedničkou. Pozdější výklad písmene S však došel k významu stark = silnější průměr střely. Právě náboje I a IS se liší v průměru střely. Použití střeliva IS ve zbraních označených jako I může vést k fatálnímu poškození.