Viskozita

Viskozita (česky vazkost) je fyzikální veličina charakterizující vnitřní tření daného materiálu, která se projevuje snadností pohybu jednotlivých částic látky vůči sobě, a tedy snadností změny tvaru. Čím menší je viskozita, tím snadněji látka mění tvar („teče“). U pevných látek a kapalin se zvyšující teplotou klesá (někdy velmi značně), u plynů naopak roste.

U pevných látek se jejich viskozita projevuje „tečením“ při dlouhodobém zatížení (např u asfaltu).

U běžných kapalin lze pozorovat značné rozdíly ve viskozitě - např. benzín má viskozitu přibližně poloviční než voda, zatímco glycerin asi 1500x větší. Extrémně velkou viskozitu má pak např. sirup nebo med. Vliv teploty lze demonstrovat na vodě, jejíž viskozita při 50 °C je přibližně poloviční a při 90 °C třetinová oproti hodnotě při 20 °C.

Z praktického strojařského hlediska je obzvláště sledovaným hlediskem viskozita mazacích kapalin (olejů), která určuje mazací schopnost oleje při daných pracovních podmínkách. Důležitá je správná volby oleje s ohledem na jeho mechanické a tepelné zatížení.