Balistika
Balistika je forenzní věda zabývající se pohybem střel vypálených z hlavňových zbraní a také raket od momentu jejich vypálení až do zásahu cíle. Má velký význam pro vojenství, lovectví, kosmonautiku a kriminalistiku. Balistika se dělí na čtyři různé části v závislosti na tom, v jakém stavu je zkoumaná střela.
Vnitřní balistika
Zabývá se chováním střely během jejího putování hlavní až do chvíle, co ji opustí. Pokud jde o moderní palné zbraně, vnitřní balistika je nezbytná pro určení všech parametrů náboje, zejména pak jeho výmetnou náplň a její tvar, druh i rozměry a hmotnost v poměru k hmotnosti střely. Rozlišují se tři druhy hoření výmetné náplně, které jsou závislé na tvaru zrn:
- Degresivní: Zrna při hoření zmenšují svůj povrch, vyznačují se velmi rychlým nárůstem tlaku s rychlým poklesem.
- Konstantní: Vyžaduje zrna jejichž hořící povrch zůstává po většinu hoření stejný, vyvolává sice nižší tlak, avšak jeho hoření trvá déle.
- Progresivní: Zrna během hoření svůj povrch zvětšují.
V rámci vnitřní balistiky rozlišujeme tři různé období vnitrobalistického děje:
- Iniciace náboje, zažehnutí výmetné náplně a vznik síly potřebné k vytažení střely z nábojnice a jejího zaříznutí do vývrtu hlavně. Počátek pohybu střely
- Nárůst tlaku plynů a jejich množství
- Expanze plynů, snížení teploty i tlaku. Střela cestuje hlavní, její rychlost vzrůstá ale celkové zrychlení již klesá
Přechodová balistika
Přechodová balistika se zabývá střelou která plně opustila hlaveň po dobu co ji ovlivňují povýstřelové plyny. I poté co projektil opustí hlaveň pokračuje expanze plynů ze spálené výmetné náplně a rychlost jejich výtoku je vyšší než střela samotná, čímž střelu stále ovlivňují a zvyšují její rychlost. Střela dosahuje své maximální rychlosti ve vzdálenosti cca 20 ráží od ústí hlavně.
V praxi se často vlivy přechodové balistiky zanedbává, případně je zahrnuto do vnější balistiky. Toto mimo jiné vede k tomu, že se určí nepřesná úsťová rychlost.
Vnější balistika
Poté, co střela opustí hlaveň, na ni působí mnoho různých sil a živlů, které více či méně ovlivňují její trajektorii. Jde především o gravitaci a odpor vzduchu. Gravitace působí tak, že trajektorie střely postupně směřuje k zemi a vzniká tak dráha, která se nazývá balistickou křivkou. Odpor vzduchu vede k postupnému zpomalování střely, je proto žádoucí aby střela měla co nejvíce aerodynamický tvar. Krom těchto dvou faktorů je také potřeba zohlednit hustotu a teplotu vzduchu, rychlost větru či rotaci země. Díky vnější balistice dokážeme predikovat a zlepšovat chování střely za letu pro různé účely.
Vnější balistika zkoumá mnohem více objektů v různorodých situacích, než je střela vystřelená z ruční zbraně letící zemskou atmosférou. Může také zkoumat objekty, které jsou poháněny raketovým motorem či objekty, které se pohybují ve vakuu.
Balistická křivka
Terminální balistika
Terminální balistika se zabývá tím co se se střelou stane po zásahu cíle a jaké poškození mu způsobuje. Vybírají se různé typy střel podle toho, co za cíl chceme zasáhnout a jaké poškození chceme způsobit.
Pro účely terminální balistiky se projektily řadí do 3 různých skupin podle toho, zda chceme maximalizovat přesnost, hloubku penetrace či poškození cíle. S ohledem na určení se vybírá tvar střely i její materiál. Střely v nábojích pro ruční zbraně bývají složené z více různých kovů, například mosazného či měděného pláště a olověného jádra. Munice pro tanková děla mívá konstrukci která klade důraz na hustotu střely, což vede k maximalizaci hloubky penetrace. Pro tento účel se používá třeba ochuzený uran. Střely určené pro střelbu na dlouhou vzdálenost mohou mít také jinak posunuté těžiště nebo speciálně upravený plášť.
Z hlediska ochranné střelby je terminální balistika důležitým oborem, neboť na ní závisí volba náboje použitého pro obrannou střelbu. Tento náboj musí způsobit zranění dostatečná pro zastavení útočníka, což je například ztráta krve či zasažení životně důležitých orgánů při střelbě na vitální zónu. Střela působí rozdílně na jednotlivé části těla a tkáně kterými prochází. Pro účely zkoumání efektů střel na tkáň se používá balistická želatina, která sice dokáže napodobit vlastnosti živé tkáně některých živočichů, avšak nikdy není zcela přesná.
Související produkty
