Jak funguje samonabíjecí brokovnice a kdy ji zvolit

Samonabíjecí brokovnice je dlouhá samonabíjecí zbraň určená pro brokové střelivo. To znamená, že jedno zmáčknutí spouště se rovná jednomu výstřelu a nabití zbraně (pokud je v ní stále střelivo)

Automatického přebití po výstřelu, tj. napnutí bicího mechanismu, vyhození použité nábojnice ze zbraně a dopravení nového náboje do nábojové komory ze zásobovacího zařízení, se obvykle dosahuje využitím energie výstřelových plynů, obdobně jako u kulových samonabíjecích zbraní. Existují však i samonabíjecí brokovnice, které pro svoji funkci využívají energii zpětného rázu. V zásadě se jedná o závěrový mechanismus s rotačním závorníkem, jehož pohyb je však vyvolán setrvačnými silami zpětného rázu zbraně a nikoli tlakem výstřelových plynů. Autor systému, italská firma Benelli (součást koncernu Beretta), měl toto řešení dlouho chráněn patentem, po jeho vypršení ho však začali využívat i někteří další výrobci.

K hlavním výhodám inerčního systému patří menší rozměry i hmotnost jednoduššího systému spolu s daleko menší citlivostí na laboraci nábojů a se zachováním čistoty závěrového mechanismu vzhledem k nepřítomnosti výstřelových plynů uvnitř zbraně (a díky tomu jejímu snadnějšímu čištění). Na druhou stranu, funkce inerčního systému vyžaduje řádné zasazení brokovnice v rameni, takže nepracuje správně při nedbalém držení či střelbě tzv. od boku. Rovněž zkonstruovat a vyrobit inerční závěrový systém s pevnou hlavní, spolehlivě fungující pro celé spektrum brokových nábojů dané ráže, je značně náročné.