Ráže 10 mm Auto, 10 x 25 mm, 10 mm Lite, 10 mm FBI

Tímto pojmem se označuje pistolový náboj (metricky 10 x 25 mm) vysokého výkonu. Nábojnice je s okrajem a středovým zápalem.

Náboj byl vyvinut v začátkem osmdesátých let minulého století. Jeho ideovým otcem je známý John Dean „Jeff“ Cooper, vlastní konstrukce je dílem Thomase F. Dornause a Michaela W. Dixona. Náboj zpočátku žádný velký úspěch nezaznamenal, většího rozšíření dosáhl až poté, když jej do svého výrobního programu zařadila zbrojovka Colt a uvedla jej ve svém modelu 1911.

Náboj je určen k lovu, zejména však pro služební a obranné účely. Kromě řady pistolí ho využívají i některé samopaly, např. H&K MP5/10.

Po známé přestřelce v Miami v dubnu 1986 se FBI rozhodla přezbrojit z revolverů na samonabíjecí pistole na výkonnější střelivo. Volba padla právě na 10 mm Auto. Po jisté době se ale ukázalo, že pistole na tento náboj jednak lidem s menšíma rukama neumožňují správný úchop, zejména však, že jeho velký výkon a zpětný ráz jsou pro průměrné policisty či agenty špatně zvladatelné, což mělo za následek jeho vyřazení jako služebního náboje a hledání náhrady.

To vedlo k jeho slabší verzi 10 mm Lite (10 mm FBI), z níž po zkrácení nábojnice při zachování výkonu vzešel náboj 40 S&W, který se stal posléze daleko rozšířenejším. Některé speciální jednotky však používají 10 mm Auto dodnes.

Jako perličku lze uvést, že jej používá zvláštní dánská jednotka umístěná na severu Grónska na obranu při případném napadení ledním medvědem.

Úsťová rychlost se pro běžnou tovární laboraci (střela 10 g, tj. 155 gr) obvykle pohybuje kolem 460 m/s a energie 1050 J.