Tímto pojmem se označuje pistolový náboj (plným názvem 45 Automatic Colt Pistol, označovaný též jako 45 Auto, případně 11,43 x 23 mm) vyššího výkonu. Nábojnice je s okrajem a středovým zápalem.
Náboj zkonstruoval John M. Browning v roce 1905 pro prototyp své nové pistole, z níž se posléze vyvinul slavný Colt M1911. Náboj se stal velmi rychle populární a značně rozšířený a používaný, což trvá dodnes (drží celosvětově druhé místo za 9 mm Luger). Bylo pro něj zkonstruováno ohromné množství zbraní, zejména pistolí, ale i samopalů a dokonce i pušek. Mezi nejznámější patří pistole Colt M1911 a samopal Thompson M1921 a jejich varianty.
Náboj 45 ACP je velmi přesný a díky značné hmotnosti střely má skvělé zastavovací účinky a menší riziko prostřelení cíle při rozumném zpětném rázu i zdvihu ústí hlavně. Proto ho stále používá řada speciálních policejních a vojenských jednotek. K nevýhodám patří z rozměrových důvodů omezená kapacita jednořadých pistolových zásobníků (dvouřadé nejsou příliš rozšířeny, protože vedou k nepříjemně široké rukojeti) a nižší úsťová rychlost. Z ní plyne jednak malá účinnost proti balistické ochraně, jednak nespolehlivé rozvinutí střel typu JHP (což ale není zásadní, protože již střely FMJ vykazují dostatečný zastavovací účinek). Proti hromadnému vojenskému použití pak hovoří rovněž vyšší váha a cena střeliva.
Díky relativně nízkému maximálnímu tlaku v komoře při výstřelu (jen cca 60% oproti 9 mm Luger) mívají zbraně pro tento náboj dlouhou životnost. Vzhledem k tomu, že obvyklé laborace jsou podzvukové, lze účinně použít tlumiče hluku.
Úsťová rychlost z pistole se pro běžné tovární střelivo obvykle pohybuje v rozsahu 250-290 m/s a energie 500-600 J.