Škrtidlo (odborně zvané turniket nebo torniquet) je zdravotnický prostředek používaný k zástavě masivního krvácení. Slouží k rychlému a účinnému omezení průtoku krve v poraněné končetině. Vzhledem ke své důležitosti v krizových situacích má dlouhou historii vývoje a užívání.
První zmínky o použití škrtidla pocházejí již ze starověkého Řecka a Říma. Tehdejší vojáci používali jednoduché pruhy látky nebo kožené řemínky k zastavení krvácení. V době renesance francouzský chirurg Ambroise Paré (16. století) zdokonalil techniku škrtidla během amputací. Navrhl použití pevnějšího materiálu k zajištění účinnějšího zastavení krvácení. V 19. století se s rozvojem válečné medicíny (zejména během napoleonských válek) se škrtidla stala běžnou součástí vojenské výbavy. První mechanické škrtidlo bylo zavedeno v polovině 19. století. Ve 20. století došlo k vylepšení designu a funkčnosti škrtidel. Dnešní turnikety využívají moderní materiály (nylon, plast, kov) a technologie, aby byly rychle použitelné a spolehlivé. Například CAT (Combat Application Tourniquet) je standardizované vojenské škrtidlo, které je velmi rozšířené.
Škrtidlo je určeno především k zástavě život ohrožujícího krvácení. Používá se při těžkých poraněních končetin (např. po nehodách, střelných zraněních, výbuchu apod.), kdy není možné krvácení zastavit tlakem nebo obvazem. Účinně přeruší průtok krve do poraněné části těla, což zabrání vykrvácení.
Proto jsou škrtidla nedílnou součástí lékárniček pro vojáky, zdravotníky, záchranáře, ale také civilní obyvatele v rizikových oblastech. Běžné použití se při některých chirurgických zákrocích, aby dočasně snížily přítok krve do operované oblasti.