Plynový systém zbraně

Pod pojmem plynový systém zbraně se rozumí způsob zajištění samočinného nebo samonabíjecího cyklu pušky pomocí přímého působení tlaku spalných plynů na závěr (Direct Impingement).

Plyny jsou odebírány z hlavně do plynového kanálku a navazující plynové trubice. Ta je svým druhým koncem volně zasunuta do náustku na nosiči závorníku, kde tlak plynů způsobí odsunutí nosiče od závorníku. Závěr setrvačností pokračuje do zadní polohy a díky pružině se pak vrací do přední polohy, čímž napne bicí mechanismus, použitou nábojnici vyhodí ze zbraně, do nábojové komory dopraví nový náboj a opět se uzamkne (u zbraní střílejících ze zadní polohy závěru je závěr vzadu zachycen, takže dojde pouze k vyhození nábojnice a napnutí bicího mechanismu). Zbytkový tlak plynů současně unikne do prostoru výhozního okénka.

Plynový systém je velmi rozšířen, typickým příkladem použití je AR-15 a zbraně z ní odvozené.

Při srovnání s pístovým systémem má plynový své výhody i nevýhody. Mezi výhody patří jednak o něco nižší hmotnost (chybějící pístový systém) a příjemnější chování při střelbě (menší hmotnost pohybujících se částí). Mezi nevýhody lze počítat větší náročnost na čištění (dlouhá plynová trubice a přímý kontakt spalných plynů se závěrem) a poněkud menší spolehlivost (znečišťování závěru karbonem, vysušování maziva).