Ráže 7,62 x 39 mm

Tímto pojmem se označuje puškový náboj středního výkonu, zavedený sovětskou armádou jako vz. 43. Po druhé světové válce se dočkal celosvětového rozšíření díky jeho použití v sovětských pěchotních zbraních, zejména AKM (známé zejména jako AK 47). Jako standardní sovětský puškový náboj zůstal až do sedmdesátých let minulého století, kdy byl nahrazen nábojem 5,45 x 39 mm. Přesto stále zůstává velmi rozšířen díky množství starších sovětských zbraní po světě, zejména v rozvojových zemích, některé státy však stále používají zbraně na tento náboj (i u nás se používal až do té doby, než byl samopal vz. 58 v české armádě nahrazen útočnou puškou Bren 805 na náboj 5,56 x 45 NATO). Množství zbraní na náboj 7,62 x 39 mm je stále rovněž v civilní sféře. Rozhodně tedy nekončí, stále ho vyrábí řada muniček a objevují se i nové zbraně.

Jeho nábojnice se směrem ke střele lehce zužuje pro spolehlivější přebíjení samočinných i samonabíjecích zbraní, což vede k charakteristickému „banánovému“ tvaru zásobníků.

Ve srovnání s většinou současných standardních vojenských nábojů (5,56 x 45 NATO a 5,45 x 39 mm) má menší úsťovou rychlost i dostřel, na větší vzdálenosti je však účinnější, protože si zachovává více energie, což se projevilo např. ve válkách v Afganistánu.

Balistické výkony náboje závisejí samozřejmě na konkrétním provedení a použité zbrani, pro ruční zbraně lze ale konstatovat, že úsťová rychlost se obvykle pohybuje kolem 720 m/s, energie kolem 2100 J a dostřel kolem 2800 m.