Jazyk:
Země doručení:
Česká republika (CZK)
Menu

Jak rozdělat oheň v přírodě

Oheň je jedním z nejdůležitějších prvků přežití v přírodě. Poskytuje teplo, světlo, možnost vaření i psychologickou pohodu. V krizových situacích může být rozdělání ohně otázkou komfortu nebo přežití. V tomto článku se podíváme na různé metody rozdělávání ohně, doporučené vybavení a také na to, kde si naopak musíte dát pozor na zákaz jeho rozdělávání a možné pokuty. Rozdělání ohně není jen o tom mít zapalovač v kapse. V přírodě se můžete spolehnout na různé techniky. Některé jsou rychlé a jednoduché, ale nemusí fungovat vždy. Jiné vyžadují trénink a trpělivost. Pojďme si je projít podrobněji.

Jak rozdělat oheň v přírodě
Podpalovače: základ úspěchu

Bez kvalitního podpalovače je i ta nejlepší jiskra k ničemu. V přírodě se nejčastěji používají přírodní materiály jako suchá tráva, březová kůra nebo jemně naškrábané dřevo. Pro větší spolehlivost ale doporučujeme mít s sebou i umělé podpalovače – například vatu napuštěnou voskem, hořlavé tablety nebo podpalovací tyčinky. Tyto materiály hoří déle a intenzivněji, což výrazně zvyšuje šanci na úspěšné rozdělání ohně i za vlhka nebo větru.

Křesadlo je spolehlivý základ každé výbavy

Křesadlo patří mezi nejspolehlivější způsoby rozdělávání ohně. Výhodou křesadel je dlouhá životnost, možnost opakovaného použití a fungování i za zhoršených podmínek, například ve větru, dešti nebo mrazu. A jak křesadlo funguje? Stačí škrtnout o ferrocerium tyčinku a vznikne jiskra o teplotě přes 3 000 °C. Pokud máte po ruce suchý troud, březovou kůru, vatu napuštěnou voskem nebo jiný vhodný podpalovač je rozdělání ohně otázkou krátké chvíle. 

Křesadla se vyrábějí v různých velikostech, včetně modelů s integrovanou píšťalkou nebo kompasem a skvěle se tak hodí i jako součást Krabičky Poslední Záchrany.

Křesadla

Voděodolné zápalky

Zápalky a sirky jsou tradiční nástroj k rozdělání ohně, ale ne všechny typy se hodí pro pobyt v přírodě. Klasické zápalky snadno navlhnou a ve větru často selhávají. Proto jsou lepším řešením speciální vojenské zápalky, nesfouknutelné sirky a voděodolné zápalky, které hoří i za silného deště nebo větru a lze je zapálit i bez škrtátka. K dostání jsou buď v klasických krabičkách nebo ve voděodolných obalech, které je chrání před vlhkostí.

Odolné zápalky

Tření: tradiční, ale náročná metoda

Rozdělávání ohně třením je technika známá z dokumentů o přežití. Využívá se buď ruční vrták (hand drill), nebo lukový vrták (bow drill). Princip je jednoduchý – třením dřeva o dřevo vzniká teplo. Teplo se přenese do troudového hnízda a rozfouká do plamene. V praxi je to ale velmi náročné. Tato technika vyžaduje suché dřevo, správnou techniku a hodně trpělivosti. Doporučujeme ji spíše jako dovednost pro trénink než jako hlavní způsob rozdělávání ohně.

Zapalovače: rychlé, ale ne vždy spolehlivé řešení

Zapalovače jsou běžnou součástí výbavy, ale v přírodě mohou selhat, zvlášť pokud navlhnou nebo dojde plyn. Proto se vyplatí investovat do odolnějších modelů. Taktické zapalovače s piezoelektrickým zapalováním nebo plazmové zapalovače fungují i za větru a deště. V kombinaci s podpalovačem tvoří rychlé a efektivní řešení.

Outdoorové zapalovače

Sluneční paprsky: ekologická, ale nespolehlivá metoda

Za slunečného dne lze oheň rozdělat i pomocí lupy, čočky nebo nouzového solárního zapalovače. Stačí zaostřit paprsek na podpalovač a chvíli počkat. Tato metoda je tichá, ekologická a efektní, ale silně závislá na počasí. Vhodná je spíše jako doplněk nebo záložní alternativa.

Solární podpalovače

Právní omezení: kde a kdy je rozdělávání ohně zakázáno

Rozdělávání ohně v přírodě není jen otázkou dovedností a vybavení – je to také právní téma. Česká legislativa jasně stanovuje kde a za jakých podmínek je možné oheň rozdělávat. Porušení těchto pravidel může vést k vysokým pokutám a v extrémních případech i trestnímu stíhání.

Rozdělávání ohně v lese

V lesích platí přísná pravidla pro rozdělávání ohně. V tomto případě je nejlepší řídit se pravidly, které uvádí přímo HZS České Republiky. Obecně je zakázáno rozdělávat oheň mimo vyhrazená místa a v opačném případě je nutné zvolit vhodné místo pro ohniště. To by mělo být vzdáleno nejméně 50 m od okraje lesa a 100 m od stohů, budov a věcí, které se mohou vznítit.

V období sucha nebo jiných speciálních případech může být zákaz rozšířen i na oficiální tábořiště. Zákaz se vztahuje nejen na otevřený oheň, ale i na používání vařičů, grilů nebo jiných zdrojů plamene. Lesní porost je extrémně náchylný k požárům a proto je důležité dodržovat pravidla a sledovat aktuální výstrahy.

Rozdělávání ohně v CHKO

V chráněných krajinných oblastech (CHKO) je rozdělávání ohně regulováno ještě přísněji. Většina CHKO má vlastní návštěvní řády, které zakazují rozdělávání ohně mimo přesně určená místa nebo zakazují rozdělávání ohně úplně. V některých případech je zakázáno i používání vařičů nebo rozdělávání ohně na turistických odpočívadlech. Před vstupem do CHKO je vhodné se seznámit s konkrétními pravidly dané oblasti – například prostřednictvím webu Správy CHKO nebo informačních tabulí v terénu.

Pokuty a odpovědnost

Za porušení zákazu rozdělávání ohně hrozí pokuta až 15 000 Kč pro fyzické osoby. Pokud by došlo k požáru, který způsobí škodu na majetku nebo ohrozí životy, může být viník stíhán i za obecné ohrožení. V takovém případě se jedná o trestný čin s možností odnětí svobody.

Výjimky a doporučení

V většině případů lze tedy oheň rozdělávat na vyhrazených místech, například na oficiálních tábořištích nebo v kempech. I zde ale platí povinnost mít oheň pod kontrolou a po jeho uhašení místo důkladně zkontrolovat. Pokud si nejste jisti, zda je oheň povolen, raději zvolte alternativu – například vařič na tuhý líh nebo plynový vařič s ochranou proti větru.

V každém případě doporučujeme při návštěvě jakékoli CHKO nebo NP zavítat na stránky konkrétní oblasti a ověřit si aktuální situaci a pravidla.

Sdílet na Twitteru Sdílet na Facebooku