Již od dávných dob lidé toužili vidět, co se skrývá v dálce. Astronomové chtěli být blíže hvězdám a mořeplavci zase odhalit nebezpečí, které číhalo na jejich loď. Od vynálezu dalekohledu na počátku 17. století uběhlo už mnoho času, dalekohledy se od té doby vyvíjely a zdokonalovaly a dnes jsou nepostradatelným pomocníkem při spoustě lidských činností.
Dalekohled je optické zařízení, které se používá ke zvětšení a pozorování vzdálených objektů. Jedná se o nástroj, který využívá optické prvky, jako jsou čočky nebo zrcadla k tomu, aby se světlo od vzdáleného objektu soustředilo a vytvořilo zvětšený obraz, který je pozorovatelům viditelný.
Historie sahá až do 17. století, kdy Nizozemský vynálezce Hans Lippershey vyvinul první jednoduchý teleskop. Galileo Galilei pak jeho vynález vylepšil a použil ho k astronomickým pozorováním. V následujících staletích prošly dalekohledy dalším vývojem a staly se tak klíčovými nástroji pro vědecký výzkum, astronomii, vojenství i rekreační pozorování. Jejich vývoj byl spojen s mnoha významnými objevy v oblasti optiky a optických technologií.
Základním principem fungování dalekohledu je sbírání a ohýbání světla tak, aby vytvořil ostřejší a větší obraz pozorovaného objektu. Jednotlivé součásti dalekohledu pak společně zajišťují požadovaný zvětšený obraz:
Na přední straně dalekohledu se nachází objektiv, což je velká čočka, která má za úkol sbírat světlo z pozorovaného objektu a zaostřit ho do bodu zvaného ohnisko. Čím větší je průměr objektivu (obvykle udaný v milimetrech), tím více světla může dalekohled sbírat, což umožňuje pozorování za horších světelných podmínek.
Světlo, které prochází objektivem se ohýbá a sbíhá v ohnisku. Toto je místo, kde vzniká ostrý obraz pozorovaného objektu. Ohnisko se nachází uvnitř dalekohledu.
je čočka umístěná na druhé straně dalekohledu, která slouží k pozorování vytvořeného obrazu. Oční okulár zvětšuje obraz vytvořený objektivem a umožňuje pozorovateli vidět detaily objektu.
se používají u binokulárních dalekohledů. Převrací obraz tak, abychom jej mohli pozorovat stejně orientovaný, jako je ve skutečnosti. Obraz vytvořený pouze soustavou spojných čoček, které se používají v dalekohledech by byl bez hranolů výškově a stranově převrácený.
S optickými hranoly (anglicky prism) se můžeme setkat také u kolimátorů. Prizmatické kolimátory jsou jedním z druhů kolimátorů využívaných u střelných zbraní. Pokud se chcete o kolimátorech dozvědět více, je zde pro Vás další z našich článků Kolimátory - Úvod pro začátečníky.
Prizmatický kolimátor Vortex Spitfire
Mnoho dalekohledů má hledáček, který usnadňuje zaměření na pozorovaný objekt. Dalekohledy mohou mít také různé mechanické prvky, jako je možnost ostření, stabilizace obrazu nebo různé filtry.
Zvětšení dalekohledu závisí na konkrétním modelu. Je určeno poměrem průměru objektivu k průměru očního okuláru. Obvykle se u dalekohledů označuje prvním číslem. Například dalekohled se specifikací "10x50" má desetinásobné zvětšení. Pozorovaný objekt vzdálený například 300 metrů se nám pak bude v dalekohledu jevit ve vzdálenost 30 metrů.
Průměr objektivu určuje, kolik světla dalekohled může sbírat. Jedná se o druhé číslo v označení dalekohledu ("10x50"). Větší průměr znamená světlejší obrazz a lepší výkon za špatných světelných podmínek. Pro pozorování za špatných světelných podmínek, jako je pozorování noční oblohy nebo pozorování zvěře za šera je tedy vhodnější větší průměr objektivu. Na druhou stranu, větší objektiv znamená i těžší a mohutnější dalekohled.
Zorné pole dalekohledu je oblast, kterou můžete vidět nebo pozorovat, když se podíváte do dalekohledu. Tato oblast je obvykle udávána v úhlových stupních nebo v metrech a označuje, jak široký úsek pozorovaného prostoru můžete vidět při pohledu do dalekohledu na vzdálenost 1000 m.
V zásadě existují tři hlavní typy dalekohledů:
Při výběru vhodného dalekohledu je potřeba si nejdříve ujasnit Vaše konkrétní potřeby a účel použití dalekohledu. Následují kroky Vám pomohou vybrat si dalekohled, který bude nejvhodnější pro vaše potřeby:
Jestli se třeba chystáte na krátký výlet takzvaně “nalehko” a neplánujete mít u sebe ani batoh nebo malou tašku a přesto chcete mít dalekohled po ruce je monokulární dalekohled ideálním řešením. Snadno ho schováte do kapsy nebo zavěsíte na opasek a můžete vyrazit.
Pokud máte více místa a chcete si pozorování více vychutnat snadno do batohu schováte větší binokulár, který poskytne “stereo” pohled a kvalitnější zážitek z pozorování.
Nebo jste snad vyznavač přesné střelby na dlouhé vzdálenosti a chcete si kontrolovat zásahy nebo chcete pozorovat plachá zvířata na delší vzdálenosti? Zvolte kvalitní pozorovací dalekohled se stativem, který je určený přesně pro tyto situace.
Myslivci mohou pak využívat dalekohledy s dálkoměrem k odhadu vzdálenosti k cíli, což jim pomáhá přesněji střílet a zvýšit pravděpodobnost úspěšného zásahu.
Vždy pamatujte, že kvalitní dalekohled může být dlouhodobou investicí do Vašeho zájmu o pozorování přírody, astronomie nebo jiných aktivit. Je proto důležité vybrat si dalekohled pečlivě a s ohledem na vaše individuální potřeby.
Jak puškohledy, tak i dalekohledy jsou optická zařízení určená k pozorování vzdálených objektů. Mají ale různé účely a konstrukci, aby vyhovovaly svým specifickým aplikacím. Puškohledy, stejně jako dalekohledy používají optické čočky ke zvětšení a zaostření obrazu vzdálených objektů, ale jsou určeny k montáži na palné zbraně, jako jsou pušky nebo odstřelovací pušky. Slouží k přesnému zaměření na cíl a zvětšení terče, což je užitečné při střelbě na dlouhé vzdálenosti nebo při loveckých aktivitách.
Jako příklad si můžeme vzít myslivce. Naháňkový puškohled se vyznačuje velmi malým nebo žádným zvětšením a velkým zorným polem, které je vhodné pro rychlé nalezení pohybujícího se cíle v puškohledu. Patří mezi ně puškohledy 1 - 4 x 22, 1 - 5 x 24, 1 - 6 x 24 a podobné, pro tyto účely může být vhodný samozřejmě i kolimátor. Vedle toho puškohled na posed bude mít malé zorné pole, což je limitující při střelbě na pohyblivé cíle, ale velmi lepší světelnost pro střelbu za horších světelných podmínek. Ty mají většinou zvětšení v rozmezí 6 až 8 krát a průměr objektivu od 42 do 56 mm. Univerzálním řešením pak může být puškohled s variabilním zvětšením (tzv. variálbl), nejčastěji se v současné době vyrábějí puškohledy s optickým zoomem v rozsahu 3 až 8 krát. Tyto puškohledy se tedy dají použít od naháňky přes čekanou, až po střelbu na velké vzdálenosti. Při malém zvětšení mají velké zorné pole, při středním zase dobrou světelnost v noci a při velkém zvětšení zase umožňují střelbu na velké vzdálenosti. Nejběžnější puškohledy v této kategorii jsou 2,5 - 10 x 50, 2 - 12 x 50, 3 - 12 x 56, 3 - 18 x 50, 2,8 - 20 x 56 a další.
Při výběru puškohledu pro vaši zbraň je důležité znát hlavní parametry určující vlastnosti a využitelnost puškohledu:
Fokální rovina se týká umístění křížové osnovy nebo mřížky vzhledem k ohnisku čočky v puškohledu. Může být v první nebo druhé fokální rovině. FFP (první fokální rovina) mění velikost měřítka s přibývajícím zvětšením, zatímco SFP (druhá fokální rovina) zachovává konstantní velikost měřítka nezávisle na zvětšení.
Praktickou výhodou FFP je, že úhlová vzdálenost mezi jednotlivými dílky zůstává stále stejná při jakémkoli zvětšení a není proto třeba jejich velikost přepočítávat. Určitou nevýhodou může být někdy až obtěžující či nepraktická velikost osnovy při velkých zvětšeních, což se Vám u SFP nestane.
Pravdou je, že záleží na osobních preferencích a zamýšleném použití. Mezi oběma ohniskovými rovinami neexistuje žádná "lepší". Puškohledy s FFP jsou také obecně dražší, než SFP puškohledy, což může být pro někoho rozhodující.
Úhlové jednotky MOA a MRAD se používají pro nastavení zaměření puškohledu a měření úhlů ve střelbě. Obě jednotky dělají v podstatě “totéž”, jen buďto v metrické nebo imperiální soustavě jednotek. Více o této problematice najdete v našem článku o kolimátorech.
Jaké jednotky si vybrat? Faktem je, že úprava 1/8 MOA je přesnější (má jemnější krok), než 0,05 MRAD (3,6 mm proti 5 mm). Dokážete tedy přesněji korigovat za cenu více kliků. A samozřejmě, pokud Vám nevyhovují ne-evropské délkové jednotky je jasnou volbou MRAD. Pokud to ovšem myslíte s přesnou střelbou vážně, dokážete si s odpovídajícím tréninkem poradit s kteroukoli z jednotek. Na trhu můžete narazit i na optiky, které mají osnovu v jedné soustavě, ale klikání v jiné, což může vést k nutnosti složitého přepočítávání a celkově tak zkomplikovat práci s optikou.
Přísvit puškohledu je optická vlastnost navržená pro střelbu za zhoršených světelných podmínek nebo za tmy. Díky podsvícení osnovy přísvit umožňuje vidět záměrný obrazec i při zhoršených světelných podmínkách. Většina puškohledů s přísvitem umožňuje měnit intenzitu podsvícení obrazce v několika stupních podle potřeby.
Průměr tubusu puškohledu se týká průměru hlavní trubky, která obsahuje optiku a je určená k montáži na pušku. Standardní průměry jsou 1 palec (25,4 mm) a 30 mm, ale existují i jiné velikosti. Čím větší je průměr tubusu dalekohledu, tím je pevnější a odolnější a určuje také, jakou velikost kroužků pro montáž bude váš zaměřovač vyžadovat.
Zaměřovací osnova, často nazývaná také retikul nebo křížová osnova, je síť čar, bodů a křížů uvnitř puškohledu, která umožňuje střelci určit místo, kam zamířit nebo měřit vzdálenosti a korigovat střelbu.
Výběr vhodného puškohledu je důležitý pro dosažení přesné střelby a optimálního výkonu. Zde je opět několik kroků, které vám pomohou vybrat si správný puškohled.
Nejdříve zvažte, pro jaký účel budete puškohled používat. Bude puškohled pro lovce, sportovního střelce, vojenského operátora nebo amatérského střelce? Různé aplikace vyžadují různé typy puškohledů. Na základě toho, si stanovte výše zmíněnné požadované parametry a podle toho vybírejte.
Jako další parametry, které jsme ještě nezmínili zvažte:
A na závěr, pokud je to možné, vyzkoušejte puškohled před nákupem. Zkontrolujte jasnost a ostrost obrazu a zda vám puškohled vyhovuje v různých střeleckých pozicích.